Objednávat často, nebo po velkém? Odpověď se v čase mění

Optimalizace skladových zásob není snadná disciplína a hodně závisí na tom, v jakém oboru firma působí. Systémy logistiky se v únoru 2025 na téma podívaly přehledově: redaktor David Čapek nechal odpovídat čtyři odborníky z praxe, mezi nimi Ondřeje Klementa, chief delivery officera Logia.

Otázka, na kterou neexistuje trvalá odpověď

Jedním z opakujících se dotazů je, zda se firmám vyplatí nakupovat zboží častěji v menších objemech, nebo méně často ve větších. „Toto závisí na mnoha proměnných, které se v čase mění. Roli hraje zejména cena práce lidí, cena dopravy, cena skladování a cashflow firmy,“ vypočítává v článku Klement.

To není vytáčka, ale podstata problému. Rozhodnutí o frekvenci a velikosti objednávky není jednorázová volba, kterou firma udělá při zavedení systému a pak ji drží. Je to výsledek poměru čtyř nákladových položek, který se s trhem pohybuje. Když zdraží doprava, ekonomika se posune k větším dodávkám. Když se utáhne cash flow nebo vyskočí cena skladovacích ploch, posune se opačným směrem. Firma, která toto nastavení nepřepočítává, drží rozhodnutí platné pro trh, který už neexistuje.

Proč se přístup k zásobám změnil

Několik let před covidem se u zásob skloňoval hlavně just in time. Pak přišel covid, zablokovaný Suezský průplav a skokové ceny energií – a firmy začaly hledat jiný způsob, jak k zásobám přistupovat. Univerzální pravidlo z toho nevzniklo. Pro každý business znamená optimalizace něco jiného: rychloobrátkové potraviny se řídí jinak než nářadí s dlouhou trvanlivostí.

To, co zůstává společné, je základní otázka: proč vlastně chceme zásoby držet. Bez odpovědi na ni je optimalizace jen tlačení čísel dolů, dokud něco nedojde.

Nástroj nestačí, musí sedět na proces

Druhá Klementova pointa v článku míří na výběr řešení. Firma podle něj potřebuje nástroj a proces na predikci poptávky a exekuci zásobování, které jsou dobře nastavené na její vlastní procesy a pro tento účel specializované. Tedy ne obecný modul, který se v systému někde dá zapnout, ale řešení, které rozumí konkrétní podobě jejího zásobování.

Zkušenost z našich projektů to potvrzuje ze druhé strany: nejčastější chybou není špatný model, ale spoléhání na ruční procesy a tabulky, které nikdo nekontroluje. A hned za ní ignorování sezonních výkyvů – Vánoc, slevových akcí, dovolených – kde stejná chyba v předpovědi udělá několikanásobně větší škodu než v běžném měsíci.

Umělá inteligence je v optimalizaci zásob stále významnějším pomocníkem, ale platí u ní stejná podmínka jako u všeho ostatního: potřebuje dostatek správných dat. Bez nich vrátí jen rychlejší verzi téhož nepořádku.

Kde o tom psali

Optimalizace zásob: Hledání vyváženosti, David Čapek, Systémy logistiky 2/2025 (tištěné vydání)