Optimalizace zásob nekončí u správného množství

Největší rezerva je v rychlé reakci na špatný odhad

Redakce se ptala, jaké problémy se zásobami retail nejčastěji řeší a kde jsou největší rezervy.

Tak třeba potravinový retail řeší zejména to, jak vybalancovat dostupnost zboží pro zákazníka oproti jeho zlevňování či dokonce vyhazování. Největší rezerva je v tom uchopit celý problém komplexně: nejde jen o to odhadnout správné množství, ale i rychle najít případy, kdy odhad nevyjde, a včas zboží zlevnit nebo jinak zviditelnit. Jinak to skončí výprodejem pod nákupní cenou, v horším případě odpisem.

Rozdíl mezi zlevněním a odpisem je přitom hlavně otázka času. Kdo výpadek odhadu pozná za tři dny, pracuje ještě s marží. Kdo za tři týdny, pracuje se ztrátou.

AI nemění jen objednávky, mění roli nákupčího

Druhá otázka mířila na technologie – co dnes retailerům přináší největší posun a jak se mění role automatizace a umělé inteligence.

AI dnes hraje velkou roli v automatizaci jednoduchých opakovaných úkonů. Dřív se drobné činnosti neřešily, protože automatizovat každou z nich bylo drahé. Teď to jde levně a rychle. A takových činností je ve firmě hodně. Mění se tím role lidí, kteří zásoby spravují: nákupčí a produktoví manažeři místo rozhodování „co kdy objednat“ přecházejí do role analytiků, kteří nastavují mantinely a cíle pro AI/ML modely. Tím zefektivňují celý proces a přímo ovlivňují finanční ukazatele firmy.

Posun je hlavně v tom, kde se rozhoduje. Objednávku spočítá model. Člověk určuje, s jakou dostupností a jakým rizikem se má počítat – a to je rozhodnutí, které se dá vyčíslit v korunách.

Než koupíte nástroj, ujasněte si zadání

Třetí otázka: kde má retailer začít, aby investice přinesla reálný efekt.

Prvním krokem je ujasnit si, co optimalizace zásob pro management vlastně znamená, čeho chce dosáhnout a proč – jestli řeší jednorázový krok, nebo každodenní operativu. Pokud v tom není jasno nebo shoda, vyplatí se přizvat externího experta, který firmě pomůže zadání zformulovat. Až potom má smysl zavádět nástroj, který optimalizaci provádí na základě dat a chytrých algoritmů.

Hotové řešení, nebo vlastní vývoj

Zásadní rozhodnutí je hotové řešení versus vývoj in‑house. Oba přístupy mají svá pro a proti a je potřeba si nalít čistého vína. Známe řadu firem, které se do vlastního vývoje pustily s představou, že jde o snadnou věc, a spálily se. Klíčoví lidé zůstali vázaní na interní projekt a odnesl to hlavní byznys.

Náklady vlastního vývoje se přitom málokdy počítají celé. Ke mzdám vývojářů patří i to, co ti lidé mezitím nedělali.

Kde o tom psali

Jak najít rovnováhu mezi prázdným regálem a vázanými penězi, Pavel Gregor, Retail News 9/2026, str. 30–31 (tištěné vydání)