Simulace pro ušlechtilou věc

Česká simulační komunita je poměrně malá (ačkoliv ze Švejka víme, že „Das ganze tschechische Volk ist eine Simulantenbande!“) a pokud jsem dobře pozoroval, byli jsme na konferenci s kolegou Jirkou Dědečkem jediní Češi. O to více by se mohla ostatním kolegům simulantům hodit informace o tom, co ve světě frčí.

Začneme od začátku, a sice od úvodní keynote speech Scotta Breora Assessing Critical Infrastructure Dependencies and Interdependencies. I když si hned v úvodu postěžoval, že na základě modelu se jim podařilo při posledním hurikánu dislokovat část svých zásob na úplně nevhodné místo, dále již pokračoval ukázkami důsledků hurikánu a jak simulace pomáhají zvládat komplexní problémy vzniklé působením přírodních katastrof. Ušlechtilá věc se ostatně prolínala velkým množstvím příspěvků (zejména oblast healthcare). Já se zaměřil převážně na supply‑chain orientované a optimalizační přednášky. Poučná byla série prezentací na téma sim‑heuristik. Profesor Angelo Juan z Universitat Oberta de Catalunya a jeho kolegové pracují na možnostech kombinování heuristických optimalizačních metod a simulací. Ačkoliv k průmyslové aplikaci je ještě daleko, na standardizovaných problémech dosahují velmi dobrých výsledků, a to i v případě, že některé proměnné nabývají náhodných hodnot. Pro praxi bude důležité, jestli a kdy se některý z dodavatelů komerčních nástrojů rozhodne tyto myšlenky zakomponovat do svých řešení. S ohledem na to, že roste snaha použít simulace pro rozhodování v reálném čase (tedy nikoliv pouze pro dlouhodobější plánování), jde o jednu z cest, jak dosáhnout rychlých výsledků pro komplikované úlohy. To se ostatně chce od iniciativ Industry 4.0 a Prescriptive analytics. Neméně zajímavé bylo setkání s dodavateli komerčních nástrojů. Z těch obecně známých byli zastoupeni PlantSim, Simio, Anylogic, SystemNavigator, Flexsim a Simul8. Naproti tomu jsem neviděl stánek LannerGroup s Witnessem. Simio pokračuje v rozvoji svého RPS, systému pro plánování, který umožňuje vytvořit deterministický plán (pomocí tak komplexních plánovacích pravidel, jaká zadáte do simulačního modelu) a následně opakovanou simulací zjistit, jaký bude mít náhoda vliv na jednotlivé objednávky. Překvapením pro mě byla firma Xcelgo se systémem pro virtuální přebírku automatických skladů a technologií. Umožňuje testovat fungování WMS systémů a komunikaci s PLC bez toho, aniž by byl sklad ještě hotový, a tím pravděpodobně předejít drahým úpravám v případě, že v návrhu byly nějaké nedostatky. Přednáška Russella Chenga o tom, jak vizuálně ohromit, byla trošku o něčem jiném, než název sliboval, ale nakonec jsem si odnesl několik poučení:

1. Buďte opatrní s generátory náhodných čísel. Pokud výsledek vypadá krásně (a Russell Cheng nám ukázal krásné grafy), tak to rozhodně není dobře fungující náhodný generátor, nebo máte špatně zvolené vstupní parametry.
2. Vizuálně přehledná prezentace se dá udělat i s použitím základních barev, a pokud máte co říci, budou vás všichni poslouchat.
3. V Excelu a VBA se dá udělat cokoliv, i překonat komerční nástroje, když víte, co a proč a jak udělat. Ať už chcete simulovat mosty přes řeku Severn, nebo bitvu o Goose Green za Falklandské války.

Na závěr si neodpustím trošku kritiky na některé příspěvky. Asi u tří (zjevně doktorandských) přednášek jsem vážně přemýšlel nad tím, co se také dá v akademické sféře vydávat za výzkum (a to prosím celosvětově) a jak moc se mohou akademické úvahy odtrhnout od reálných aplikací, ačkoliv se snaží na ně reagovat. Peter Frazier ve své přednášce hovořil o tom, jak překlenout mezeru mezi akademickým výzkumem a aplikací, a zde šlo místy spíše o propast. Za pozitivní lze považovat, že přednášející dostali na místě jasnou zpětnou vazbu a pár otázek, které je snad do budoucna dovedou k lepší formulaci jejich myšlenek. Příští konference bude v Marylandu a nevím, jestli je to nějaká tradice, ale zase tam bude to velké ruské kolo a zábavní park naproti. Tak třeba se tam potkáme i s někým jiným z české Simulantenbande.

– Petr Tulach, ředitel realizace Logio