Svatý Valentýn: nedarujte kytici růží, ale svazek mrkví

100 km = 1 kytice. Jediná kytice dovážených růží za sebou nechá stejnou uhlíkovou stopu jako auto, které ujede 100 kilometrů.

60× horší než mrkev. Dovážená růže (skleník/letecky) zatíží planetu zhruba 2,9 kg CO₂, lokální mrkev jen ~0,05 kg – tedy 60× méně. Navíc: na vypěstování jediné růže v Keni se spotřebuje přibližně 10–13 litrů vody, což je v oblastech s nedostatkem vody obrovský problém.

Netýká se to jen květin

Neumíme si vypěstovat dostatek vlastních plodin, a tak dvě třetiny ovoce a zeleniny dovážíme. Za dovoz ovoce a zeleniny jsme v roce 2023 zaplatili 39,2 miliardy Kč. Téměř polovina dovozu pochází z „evropské zahrady“: Španělsko (7,8 mld.), Nizozemsko (6,6 mld.) a Itálie (3,5 mld. Kč).

7 654 km urazí průměrný banán, než se dostane na náš stůl. Další rekordmani: borůvky z Chile (13 000 km), růže z Ekvádoru a Kolumbie (10 000 km), med z Nového Zélandu (18 000 km), ostružiny z Mexika (10 000 km).

Negativa dovozu

1. Znečištění – aby měl člověk borůvky v březnu, musí letět tisíce kilometrů a do ovzduší proudí tuny emisí.
2. Ztráta chuti – ovoce se sklízí nezralé a „uspí se“ v komorách s minimem kyslíku (často jen 1 %), aby se zastavilo zrání.
3. Chemie – aby potraviny cestu přežily, jsou chemicky ošetřené, vakuované nebo dozrávané v plynové atmosféře.

Co s tím?

Buďme sezónní – nejlepší chuť i cenu má ovoce a zelenina v době své přirozené sklizně.

1. Jezme sezónně: v zimě kořenová zelenina, jablka, kysané zelí.
2. Nakupujme lokálně: podpořme české pěstitele jablek, hrušek či švestek.
3. Zapojme selský rozum: jahody v zimě prostě chutnají jako voda.

Zdroje: ČSÚ (Zahraniční obchod 2023); Mike Berners‑Lee: How Bad Are Bananas? (2020); Cranfield University (Comparative Life Cycle Assessment of Roses); SeaRates; Google Maps.