Odborné články
Mrtvé zásoby z pohledu filozofie a podnikání
Proč v moderním supply chainu vznikají mrtvé zásoby, jaký je jejich podíl napříč segmenty a jak se jich zbavit. Klíčem je vyladění celého řetězce.
30. listopadu 2021
5 min

V časech, které ještě naše prababičky pamatují, byla výroba soustředěná mezi jednotlivé řemeslníky, kteří znali své zákazníky a své produkty. Velmi dobře věděli, kdy mají vyrábět jaký výrobek, aby si našel svého zákazníka, a také věděli, za kolik peněz jej mají prodávat. Případně uměli dobře vyprodat přebytky, pokud uznali za vhodné, aniž by si poškodili své jméno.
Od dob našich prababiček jsme se posunuli a zavedli do naší „normality“ řadu novinek:
- Obvykle vyrábí někdo jiný, než kdo prodává koncovému zákazníkovi.
- U většiny výrobků už neexistuje jedinec, který by výrobku rozuměl jako celku ve všech detailech.
- Prodávajících je hodně (hyperkonkurence).
- Prodává se v několika prodejních kanálech najednou.
- Prodávající nemá úplné, a často ani dostatečné znalosti o prodávaném produktu.
- Množství produktů a jejich typů se znásobilo a stále násobí.
- Prodává se v sezonách, které nesouvisí s produkčními zákonitostmi (Black Friday, Vánoce, Velikonoce).
- Výrobky se dovážejí z celého světa se všemi komplikacemi s tím spojenými.
- Životní cyklus výrobků se stále zkracuje.
- Módnost a trendovost najdeme téměř u všech typů výrobků.
- Kvůli dosažení lepší ceny často nakupujeme spekulativně.
- Spotřebitelé vlivem promočních prodejů kupují věci, které by jinak nekoupili.
- Spotřebitelé kupují věci, které si vzhledem ke svým příjmům nemohou dovolit.
Výše uvedené jevy nás všechny vedou do situace, že není v lidských silách uřídit plynulý tok výrobků a zboží v našich dodavatelských řetězcích. Představte si armádu lidí, kterou bychom potřebovali na uřízení desítek tisíc položek, které jsou v dnešních maloobchodních sítích obvyklé. Dramatičtější situace je ještě u e‑commerce, kde mizí limity kamenné sítě prodejen a limituje nás již jen naše skladová kapacita.
Jak to, že jsme schopni alespoň v omezené míře tok výrobků a zboží řídit? V průběhu posledních desítek let vznikly specializované systémy pro automatizovanou předpověď prodejů a objednávání. Strojové učení a následně počátky umělé inteligence jsme využili na řízení celého dodavatelského řetězce. Jednotlivé úlohy totiž nelze řešit izolovaně.
Finance: finanční kapacity mají vliv na velikost zásob.
Marketing: způsob propagace a přesvědčení zákazníka marketingovým mixem ovlivňuje finální velikost prodeje.
Cenotvorba: promoční i nepromoční ceny ovlivňují velikost a čas prodeje.
Logistické kapacity: ovlivňují schopnost dostat výrobky a zboží na prodejní pult.
Pokud všechny složky firmy a dodavatelů nefungují, jak mají, vznikají mrtvé zásoby, které zabírají místo, možná se nemusely ani vyrobit, snižují efektivitu a tím i udržitelnost celého systému. Opakem mrtvých zásob je nedostupnost zboží, která je v dnešních dnech stejně palčivým problémem.
Pokud nám někde zůstanou zásoby, které jsme ať z vnitřního, nebo vnějšího důvodu neprodali, tak už vždy znamenají vyšší náklady – minimálně na dvojitou přepravu. Je tedy lepší vždy lépe plánovat a distribuovat, než následně hasit problémy za cenu dalších nákladů.
Často se setkáváme s požadavkem na řešení zásob ve firmách. Řešením je vyladění celého dodavatelského řetězce a organizační struktury tak, aby špatné zásoby nevznikaly a nezhoršovaly naše hospodaření, udržitelnost byznysu i společnosti. Rychlá řešení neexistují, řešení procesního, obchodního či technologického charakteru vždy zaberou minimálně vyšší jednotky měsíců, ale efekt je jistý.
Cestou ven může být i změna nákupních zvyklostí spotřebitelů, a k té můžeme přispět tím, že nebudeme donekonečna rozšiřovat portfolia výrobků, které nepřinášejí hodnotu, a nebudeme je pak vyprodávat za nesmyslné peníze. Změnu mohou způsobit maloobchodníci i spotřebitelé. Hodiny tikají.
Mrtvé zásoby z pohledu čísel
Pokud bychom se na vznik mrtvých zásob podívali z pohledu čísel, tak jednoznačně jako viníka číslo jedna můžeme určit schopnost firem rozšiřovat portfolio produktů, neboli nabídku toho, co si u nich může zákazník nakoupit. Tak trochu tomu nahrává současná doba, kdy každý očekává, že bude vše a všude dostupné. Zhýčkaného zákazníka si vytvořily samy firmy.
Za posledních pár let došlo k nárůstu nabízených položek o 40 %! Tím dochází i k exponenciálnímu růstu komplexity, o kterou se lidé odpovědní za řízení zásob – celého portfolia – musí starat.
Jaký je podíl mrtvých zásob napříč jednotlivými segmenty?
- hračky 20 %
- elektronika 32 %
- fashion 34 %
- pc + příslušenství 35 %
- pracovní pomůcky 12 %
- stavebniny 14 %
Při pohledu na ta čísla je každému jasné, jak velký problém to je. Je to část zásob, za které firma zaplatila, a není schopna vygenerovat ani korunu v tržbách. U průměrné e‑commerce firmy, která nemá jedinou prodejnu a 100 % jejích prodejů se děje online, je toto číslo okolo 40 %. Je to zejména kvůli tomu, že firmy z tohoto odvětví zažívají obrovský růst a jednoduše nejsou schopny efektivně pracovat s narůstajícím portfoliem.
Firmy musí zavést pravidelný proces zbavování se mrtvých zásob, které nejsou schopny prodat a najít jediného kupce. Jak se obecně zbavit mrtvých zásob? Cest je hned několik a kreativitě se meze nekladou. Můžete začít pracovat s cenou formou slev a pobídek, můžete vytvořit balíček s položkami, které se dobře prodávají, můžete zkusit buyback s vaším dodavatelem, můžete využít portály jako Aukro apod. Ty levné položky zkuste dát jako dárek.
Text byl připraven redakcí logistika.ekonom.cz. Máte‑li zájem o naše služby, napište nám.
Tomáš Formánek vystudoval Vysokou školu chemicko‑technologickou v Praze a soustředí se na produktový vývoj, logistiku a marketing. Je jedním z majitelů společnosti Logio, která se specializuje na komplexní řízení dodavatelských řetězců. Zároveň je také spoluzakladatelem holdingu Patero, který investuje do inovativních startupů.


